Rodopis rodiny Morx – Morks

 

    Toto je pokus o sestavení a objasnění příbuzenských vztahů v naší rodině jdoucí do co možná nejvzdálenější historie a také do co největší šíře.

 

    Z počátku jsem si vystačil se shromažďováním informací od pamětníků a z dochovaných osobních dokumentů mých předků. Další jména a data jsem však již musel dohledat v matrikách umístěných v archivech v zámku v Zámrsku u Vysokého Mýta a v Praze na Chodovci.

 

    První problém s nímž jsem se musel vyrovnat byl způsob a druh písma, jenž se v těchto historických dokumentech používal. Nejenom že jsem se je musel naučit číst, ale ještě mi to bylo ztěžováno kvalitou rukopisu toho kterého faráře, jenž tyto záznamy pořizoval. Další překážkou je fyzická kvalita těchto archivních materiálů. Bohužel zub času se na nich leckdy významně podepsal takže některé informace jsou již v nenávratnu. A nakonec samotná věrohodnost některých údajů je přinejmenším zpochybnitelná. Samozřejmě, že se nikdo nesnažil úmyslně zapisovat nepravdivé informace a také drtivá většina údajů tomu nasvědčuje a je správná, ale i faráři byli a jsou jenom lidé kteří  se mohou mýlit, a tak si některá data přímo odporují.

Detail

    Postup vyhledávání je od nejmladších našich předků směrem k těm nejstarším. Záznamy z druhé půle 19. století jsou poměrně obsáhlé, čitelné a poskytují dostatek informací k identifikaci dané osoby. Bohužel čím více se badatel noří do hlouby historie, tím skoupější jsou matriky na informace a tím i možnost chyby a nechtěné záměny je větší.

    Přese všechny tyto překážky se mi podařilo v celku s jistotou dopátrat až k osobě Josefa Morxe, jenž je naším přímým předkem a o němž byl na sobčické faře pro obec Vojice zanesen do matriky tento záznam: nebo-li že dne 19.7.1789 byli oddáni Josef Marx, věk 22 let a Kateřina Slámová, věk 21 roků. Jako svědci byli uvedeni Josef Krátký, rychtář z Radimi a Jan Krátký, krejčí z Vojic. A jako oddávající je uveden Ignác Rychlovský farář Radimský. (Jen pro ilustraci v jáké že se to pohybujeme době - před pěti dny, t.j. 14.7.1789 byla v Paříži dobyta Bastila, nebo-li počátek francouzské revoluce. A pro pamětníky - F.L.Věk byl o pouhé dva roky mladší než náš Josef Morx, nebo-li ve stejnojmenném seriálu je tato doba vcelku přesně zobrazena.)

    Vedle tohoto je záznam z 28.9.1789 o sňatku Antona Marxe z Vojic ve věku 27 let a to svobodného, s Annou Slámovou z Podháje, které bylo let 30 a byla taktéž svobodná. A jako svědci jsou uvedeni zřejmě tentýž Jan Krátký, krejčí z Vojic a Josef Frýba, tkadlec z Podháje. A oddávajícím byl opět Ignác Rychlovský. Přičemž v tomto případě je uvedeno číslo domu 58.

    Po nahlédnutí do matriky pro Radimské panství, fara Pecka, jsem objevil stejné zápisy i zde, s tím že oba jsou uváděni jako "Marks", Josef je z Vojic, Kateřina je také z Podháje a obě svatby se odehrály v Podhájí č.3, z čehož jsem usuzoval, že by Anna a Kateřina mohly býti sestrami, což se mi také později potvrdilo.

    Z výše uvedených údajů jsem vypočítal, že by se měl Josef Morx narodit někdy kolem roku 1767 a Anton kolem roku 1762. Ale ač jsem hledal sebedůkladněji, záznamy o jejich narození se mi nepodařilo najít ani v matrice pro obec Vojice, ani pro Podhorní Újezd a ani v žádné jiné pro obce v nejbližším okolí . Postupně jsem shromažďoval spousty různých jmen a dat z nichž až na jedno žádné nenasvědčovalo jakékoliv spojitosti s Josefem nebo Antonem Morxovými o nichž jsem se domníval, že by také mohli býti bratry.

 

    Právě onou osobou jíž jsem spojoval minimálně s Josefem Morxem byl jakýsi Antonín Morx, jenž podle vojické matriky zemřel dne 12.12.1814 ve věku 83 let ve Vojicích č.12. Právě dům ve Vojicích č.12 je domem v němž žil a ve kterém také nakonec 28.12.1840 zemřel právě náš Josef Morx. Domnívám se tedy, že tento Antonín Morx byl Josefovým otcem, protože i věkově by případný vztah otec – syn byl v mezích normálu, tzn. že předpokládaný rok narození otce Antonína 1731 by odpovídal přibližně věku 37 let v době narození syna Josefa (v případě Antona by to odpovídalo věku zhruba 30 let). Ale bohužel ani u něj jsem se nemohl dopátrat k záznamu o jeho křtu či narození.

 

    Teprve při novém prozkoumání vojické matriky z let 1783-1832  jsem objevil záznam ze dne 9.7.1788 o sňatku jakéhosi Ondřeje Markse a Kateřiny, vdově po Janu Havránkovi z Vojic. Důležitým údajem bylo, že Ondřej pochází „z Štikova“.

 

    V mapě č.23 „Podkrkonoší“ z edice Klubu Českých Turistů jsem se u obce Štikov dočetl tuto informaci: „ …připomíná se r. 1543. Původně osídlena obyvatelstvem české národnosti, které ve třicetileté válce vymřelo. Peckovští kartuziáni ji osídlili německými kolonisty. Během tří století pak obec opět počeštěna.“ Směr mého dalšího bádání byl určen, neboť tato informace jakoby přímo ukazovala na zřejmě německý původ našeho jména.

 

    A hned při prvním nahlédnutí do novopacké matriky jsem zaplesal radostí, neboť ta se jménem Morx jenom hemžila. Záhy jsem našel zápis o křtu Andrease Morxe, což je náš hledaný Ondřej, jenž s odchylkou pouhého tři čtvrtě roku odpovídal údaji o Ondřejově vojické svatbě. Totiž u tohoto svatebního zápisu ze dne 9.7.1788 je uveden věk ženicha 35 let, což by ale v tu dobu ještě nebyla pravda, protože kdyby se Ondřej narodil 5.4.1754, tak 35 let by mu bylo až v dubnu příštího roku. Ale tato chyba se mi jevila vcelku přijatelnou. Ono totiž navíc vlastně není vůbec jisté, že se přesně toho data narodil, protože v té době se do matrik zanášel údaj o křtu svatém a ne o narození. To až později se začli uvádět údaje oba, jak o narození, tak i o křtu. Ale protože jiná data z těchto časných matrik dostat nemůžeme, nezbývá nám, než je brát jako první zmínku o konkrétní osobě a smířit se s tím, že některý z těchto údajů může být poněkud nepřesný. Lze ale předpokládat, že vzhledem k tehdejšímu hlubokému náboženskému přesvědčení většiny obyvatelstva nikdo se křtem svého dítěte příliš neotálel. Nejčastěji bylo dítě pokřtěno ještě téhož dne kdy se narodilo, nebo den poté. 

   Konkrétně u Ondřeje Morxe je další údaj o jeho věku až při jeho úmrtí z 10.1.1819 ve Vojicích č.42, kde je uveden věk 68 let. Což už je ale ještě mnohem větší odchylka od roku 1754, tedy téměř tři roky. Když o dva měsíce později, přesně 13.3.1819, v témže domě zemřela jeho žena Kateřina, je již údaj o jejím věku 68 let mnohem více odpovídající všem předchozím zápisům.

     Leč bohužel teprve až po několika letech jsem při dalším prozkoumávání novopackých matrik narazil na údaj, který mi mé dosavadní úvahy významě narušil, neboť onen Ondřej Morks narozený ve Štikově 5.4.1754 zemřel poměrně záhy, a to 18.6.1759, tedy v pěti letech. A tak mi bylo zřejmé, že budu muset hledat jinde. A protože bylo ve Vojicích ve spojitosti se křty dětí Václava Kalvody a jeho ženy Marie Morxové uváděno jméno jejího otce Jan a Antonín a dokonce jednou zřejmě chybně, ale přeci i Ondřej, počal jsem i díky této chybě předpokládat, že tedy snad tento v tu dobu již zemřelý Jan Antonín a onen Ondřej, kterého hledáme, by také mohli býti bratry. Při pozdějším prohledávání peckovských matrik jsem tato jména nalezl. Přesněji se jedná o syny Ondřeje a Apolonie Marxových z Radkyně, Ondřeje Josefa narozeného v únoru 1754 a Jana Antonína narozeného v červnu 1756. A protože jejich rodiče později zemřeli ve Štikově, kde již také byli uváděni jako Morks, dalo by se přeci jenom předpokládat, že by to mohli býti oni. Leč ta data narození jsou opět přeci jenom poněkud ne úplně přesně odpovídající údajům z vojických matrik

 

    Ale zpět k našim přímým předkům. Bohužel záznam o narození či křtu Josefa i Antona Morxe jsem ve Štikově nenašel. Tedy přesněji řečeno záznam, který by zněl právě na tato jména. Ale objevil jsem zápisy o křtech znějící na jména „František Josef Morks“ a „Franciscus Antonius Morx“, které zcela přesně odpovídaly datům vojických svateb Josefa a Antona, a když navíc jako jejich otec byl uveden Antonín Morks resp. Joannes Antonius Morx, nedalo mi to, abych nezačal předpokládat, že se jedná právě o osoby, které jsem hledal.

     

     V následující tabulce jsou uvedeny různé způsoby, kterými byli rodiče všech dětí z této rodiny uváděni (fara Nová Paka):

     
datum narození dítě otec matka poznámka
14.8.1759 Joannes Wenceslaus Joannes Antonius Morx Anna
25.10.1761 Franciscus Antonius Joannes Antonius Morx Anna
18.3.1765 Anna Zuzana Jan Ant. Morks Anna Maria
22.3.1767 František Jozef Antonin Morks Anna Maria
15.6.1770 Kateržina Jan Morx Anna matka uvedena jako dcera Jozefa Krczýka ze Stupnýho
16.8.1774 Augustin Joseph Jan Ant. Morks Anna ve Štikově č.36
1.4.1764 František de Paula Kristian Morks Františka svědkyně: Maria, manželka Antonína Morkse ze Štikova
9.12.1765 Anna Maria Kristian Morks Františka svědkyně: Maria, manželka Antonína Morkse ze Štikova

    

 

     A dále je uveden způsob, jakým byli uvedeni oba rodičové v záznamu o jejich svatbě ve Stupné (fara Pecka):

     
31.10.1758 Antonius filius Andrea Marx ex Stikavia Anna Maria filia Jozephi Kratzick

 

     

    Na první pohled se sice může zdát, že se jedná o různé osoby, ale později jsem se přeci jenom přiklonil k tomu, že jak se v průběhu let měnili faráři, kteří tato data do novopacké matriky zapisovali, tak se i občas obměnil i způsob zápisu jmen rodičů. 

    To by tedy s největší pravděpodobností znamenalo, že se někdy po 16.8.1774, což je narození Augustina Josefa ve Štikově č.36, přestěhovali ze Štikova do Vojic. Dá se ale předpokládat, že se do Vojic přestěhovali někdy ještě v dětském věku Antonína a Josefa, nebo v jejich adolescentu, na což poukazuje okolnost, že v obou jejich oddacích záznamech je uvedeno „z Vojic“, zatímco u Ondřeje, takto jejich bratrance, který se do Vojic přiženil až ve svých třiceti pěti letech, je uvedeno „z Štikova“

    Nahlédl jsem také mimo jiné do díla prof. Augusta Sedláčka „ Hrady, zámky a tvrze Království českého“, kde se v díle pátém zabývá podkrkonoším a kde se zmiňuje také o obcích, jež nás přímo zajímají. Tedy přesněji řečeno, zajímá nás souvislost mezi obcemi Štikov, Vojice a Podhorní Újezd. A právě v období po roce 1774 je souvislost mezi těmito obcemi zcela zřejmá, neboť všechny v tu dobu patřily valdickým kartuziánům. Konkrétně Štikov jim spolu s celým peckovským panstvím přináležel od založení kartuziánského kláštera ve Valdicích Albrechtem z Valdštejna roku 1627. Podhorní Újezd byl k valdickému panství připojen r.1664 a Vojice pak r. 1718. Do roku 1781, tedy do zrušení nevolnictví, byl tudíž život ve všech těchto obcích podřízen právě klášteru valdickému. Ale protože přestěhování ze Štikova do Vojic, tedy v tomto případě v rámci jednoho panství, bylo možné i bez povolení vrchnosti, nebude zřejmě o takovéto události existovat sebemenší zmínka v jakémkoliv dokumentu.   

    Později jsem pochopil, že budu muset prohledat matriky všech obcí, náležejících k Valdickému panství, tedy Vidochov, Borovnice, Stupná, Radkyně, Bělá, Pecka, Lhota, Staňkov a Vidonice, k nimž přibyly ještě obce z panství Radimského. A díky tomu jsem také dohledal spousty chybějících střípků do mozaiky příbuzenských vztahů v 18. století poměrně rozvětveného rodu Morxů - Marxů. Mimo jiné jsem našel onen záznam o svatbě Antonína Marxe s Annou Marií Kracíkovou ze Stupného. A díky tomu se mi také potvrdil můj výše uvedený předpoklad, že jsou tato Anna Marie a Jan Antonín totožní s Annou, manželkou Jana Morxe, takto uvedenými v zápisu o křtu jejich dcery Kateřiny ze dne 15.6.1770,  kde je uvedeno, že Anna je dcerou Josefa Kracíka ze Stupného.

    A také se mi tedy potvrdilo, že onen Ondřej Morx přiženivší se později do Vojic, byl opravdu bratrancem Josefa a Antonína Morxových, stejně tak jako záhadný Jan Antonín Morx,  uváděný jako děd u křtů dětí Václava Kalvody a Marie Morxové z Podhorního Újezda . Všichni tito, a tedy i my jsme tudíž potomci Ondřeje Morxe (narozen někdy kolem roku 1688) a jeho ženy Zuzany (* kolem roku 1690) ze Štikova. Hlouběji do historie našeho rodu se s největší pravděpodobností již nedostaneme.

    Další drobnost, která zapadá do celé této konstrukce je výběr jmen jimiž byli pokřtěni první tři synové Josefa Morxe – Josef, František a Jan.

 

Rodina Jana Antonína Morxe    Zatím poslední a poměrně významný střípek, potvrzující mou teorii, bylo objevení záznamu ve vojické matrice oddaných z roku 1787, a to o sňatku Josefa Meßnera z Vidochova, se Zuzanou, dcerou Antonína Morxe z Vojic, který se uskutečnil ve Vojicích č. 58. Právě v tomto domě byl o dva roky později uveden Antonín Morx v záznamu ze své svatby a také se mu tu narodilo i první dítě. A jeho bratru Josefovi Morxovi se tu narodily hned tři děti. A další ne nevýznamný detail ze Zuzaniny svatby je osoba jednoho ze svedků, tedy Václav Nipl z Vidochova. Jeden ze svedků při Zuzanině křtu, o němž je záznam v matrice pro obec Štikov, byl taktéž Václav Nipl z Vidochova. Stejné jméno se objevuje i u svatby Zuzanina strýce Ondřeje Morxe s Apolonií Kracíkovou ze Stupného. A ze Stupného, což je obec přímo navazující na Vidochov, v posledku pocházela i Zuzanina matka, Anna Marie Kracíková.
  To by tedy znamenalo, že z rodiny Jana Antonína Morxe, která žila mezi lety 1759 - 1774 ve Štikově, nacházíme
ve vojických matrikách již čtvrtou osobu, která s vysokou pravděpodobností koresponduje právě na tuto rodinu.
  Tedy otec Jan Antonín Morx by odpovídal záznamu o úmrtí Antonína Morxe ve Vojicích č.12 roku 1814 ve věku 83 let.
  František Antonín odpovídá záznamům o svatbě Antonína Morxe v Podhájí roku 1789 a o vojických křtech jeho dětí.
  František Josef koresponduje se záznamy o svatbě Josefa Morxe v Podhájí roku 1789 a o vojických křtech jeho dětí.
  A konečně Anna Zuzana odpovídá záznamu o svatbě Zuzany Morxové ve Vojicích roku 1787.

   Když bychom chtěli hledat ostatní členy této rodiny, tak Kateřina bohužel zemřela ještě ve Štikově za velkého hladomoru roku 1772 ve věku dvou let. Jana Václava by bylo možno spojovat s Václavem Morxem, který se roku 1780 žení v Soběrazi a téhož roku se mu tam i narodil syn Antonín. A také by to byl opět jakýsi spojovací článek se svatbami v Podhájí, které je od Soběrazi co by kamenem dohodil.

  Další osudy Augustina Jozefa a matky Anny Marie se mi doposud v matrikách nepodařilo dohledat.

   

    Dále bych se ještě chtěl vyjádřit k onomu rozporu, jímž je přesný zápis příjmení Ondřeje, Antonína a Josefa. Na tomto příkladě je vidět, jaký význam na další vývoj jména může být ukryt právě v osobě faráře, který vkládá zápisy do matrik. Totiž ve Vojické matrice oddaných, kde jsem se prvně setkal se záznamy o těchto třech osobách, jsou napsána jejich jména takto: Ondřej Marks, Anton Marx a Josef Marx. Ve všech dalších zápisech, kde se jejich jména objevují, totiž u křtů jejich všech dětí, je již uveden tvar Morx. To by se dalo vysvětlit nejlépe tím, že záznamy o křtech již pořizoval zcela jiný farář. Navíc jestliže se podíváme do novopacké matriky na zápisy o jejich křtech, jsou Antonín a Josef uvedeni shodně jako Morx resp. Morks. Ondřej je ovšem v peckovské matrice uveden jako Marx.

    Vůbec vývoj jména Marx-Morx se v okolí Nové Paky jeví asi takovým, že zpočátku byly všechny osoby podobného jména zapisovány jako Marx, načež následuje období přibližně 50 až 100 let, kdy se ve větší míře objevuje jméno Morx a posléze přechází většina zápisů opět do podoby Marx. V současné době žije ještě několik osob jména Marx mimo jiné i ve Štikově.

    Přesněji "O" v našem jméně se v matrikách poprvé objevuje 7.3.1726 u křtu Anny Růženy, kdy je její otec uveden jako Ondřej Morkx. Později se u něj sice ještě několikrát objevuje tvar Marx, ale postupně přechází v převažující podobu Morx. U jeho potomků je tomu tak, že ti kteří zůstali ve Štikově jsou nadále označování převážně jako Morx, ale např. jeho syn Ondřej, žijící v Radkyni, a tudíž spadající pod farnost v Pecce, je uváděn jako Marx. Když se později přestěhuje zpět do Štikova, kde také 14.10.1794 umírá, je zde opět uváděn jako Morx. A tak my dnes již můžeme pouze spekulovat, proč a za jakých podmínek došlo k tomuto vývoji. Je možné, že se naši předkové opravdu původně jmenovali Marx a jakýmsi vývojem, zřejmě formou přezdívky došlo u této větve k přerodu na Morx. A nebo se jmenovali Morx již od pradávna, ale jakousi svévolí farářů, byli tvrdošijně označováni jako Marx, do doby, než došlo z jejich strany ke spřesnění záznamů v matrikách.

   Ostatně, kdybychom si chtěli vyložit význam jména Morx - Morks, tak teorie přechodu od jména Marks - Marx se jeví nejpravděpodobnější.
  Verze s A je totiž také vlastně určitá zkomolenina původního Marcus - Markus, takto ve významu "syn Marsu".
  A následný přechod na verzi s O může mít dvě vysvětlení.
  Zaprvé - morx má v němčině údajně význam něco jako "šmejd" či "zmetek". Tedy spíš hanlivá zkomolenina jména Marx
  Zadruhé by to měl být také výraz pro jakéhosi zabijáka, vrahouna či nájemního vraha. To by také s určitou mírou fantazie odpovídalo vyprávění strýce Karla Drahotského (po matce Morks), kterému jsem jednou jako malý chlapec naslouchal a ve kterém se mluvilo o našem údajném předkovi, který měl být vojákem, velkým silákem, který v bitvách chodil s vidlemi a své protivníky na ně napichoval a přes hlavu házel za sebe :-)

    K dalšímu vývoji jména, který se nás již týká přeci jenom význačněji, se musíme posunout o sto let později. Totiž v rodině Josefa Morxe (*1866) a Anny Bílkové (*1867) se stalo to, že jejich první dvě děti byli do matriky zapsány jako Marie Morksová a Jaroslav Morks, ale všech šest ostatních dětí je uvedeno jako Morx – Morxová. Zde bylo však zřejmě nejdůležitější, jakým způsobem se později uváděli a podepisovali sami členové této rodiny. Zřejmě se rozhodli pro fonetickou podobu svého jména, protože následně se všichni uváděli a podepisovali jmény Morks – Morksová, což je například vidět na oddacím listu Růženy, vdovy Pekové a Josefa Zemana, kde je můj děd, bratr Růženy, uveden jako svědek - „Stanislav Morks“. Tento příklad používám záměrně proto, že právě v rodině Stanislava Morxe (*1901) se přihodilo to, že v době nacistické okupace si z důvodu doložení nežidovského původu k umožnění dalšího studia, musel nechat udělat výpis z matrik jeho syn Stanislav (*1930) a kde se zjistilo, že správný tvar jejich jména je Morx a tudíž jim bylo nařízeno se k tomuto způsobu užívání jména navrátit. Všichni zbylí Stanislavovi sourozenci si ponechali tvar Morks. Proto vedle sebe v současné době žijeme jako potomci jednoho rodu, ale s odlišným zápisem svého jména.

 

    Třetím případem, při kterém došlo ke změně jména vinou špatného zápisu do matrik, a to hned u tří osob najednou, je případ již zmíněné Růženy Anny Morxové (*1895), jejíž tři dcery se všechny uváděly jako „Beková“. Tato chyba nastala po smrti jejich otce Josefa Peka a následném sňatku Růženy, vdovy Pekové s Josefem Zemanem, kdy při osvojení všech tří dcer Růženy a Josefa Pekových jejich novým otcem, došlo vinou špatného zápisu na matričním úřadě ke změně jejich příjmení z Peková na Beková.

 

    Souběžně s vyhledáváním v matrikách jsem se pokoušel dopátrat k jakýmkoliv informacím a záznamům spojených s naším rodem, jež by se snad mohly objevit v nějakém dokumentu. První na co jsem se zaměřil, byly historie obce Štikov a jakékoliv zmínky o jménu Morx, či jemu podobnému v jeho okolí.

 

    Již jsem se zmínil o mapě českých turistů, v níž je jistá zmínka o historii obce Štikov. Domníval jsem se, že by se o této události, tedy o příchodu Němců po třicetileté válce, mohly někde dochovat jakési záznamy, a tak jsem kontaktoval tvůrce této mapy, zdali by mi nesdělili, kde tyto informace získali. Pan Václav Horák z Nové Paky mi vysvětlil, že  zdrojem jim byly jakési historicko-vlastivědné publikace s názvem „Novopacko“, které vycházely ve třicátých letech 20. století. V Národní knihovně v Pražském Klementinu jsem si tyto vyhledal a v nich jsem našel několik zajímavých informací.

 

    Zaprvé je důležité, kdo je vlastně jejich autorem. Bohužel nikde nebyli uvedeni přímí tvůrci konkrétních článků, ale celkovým vydavatelem byl „Okresní školní výbor a kulturní odbor učitelské jednoty BUDEČ v Nové Pace“. Za redakci zodpovídali Dr.A.Sturm a prof.Rud.Jukl, oba okresní školní inspektorové v Nové Pace. Publikace vycházely v letech 1925-1933.

 

    O obci Štikov zde bylo vícero informací, ale zmíním se pouze o některých.

 

    Vznik obce sahá zřejmě až do dvanáctého století, ale žádný záznam o tom není a také o původu názvu se pouze spekuluje. Je uvedeno, že zakladatel obce si vystavil první příbytek zřejmě v místě dnešního č.p.36. Jeho čtyři synové pak snad na nynějších č.1, 16, 31, 44. Odedávna patřil Štikov k panství peckovskému. Po třicetileté válce zůstalo jen pět stavení. Kartuziáni povolávali Němce z podkrkonoší a ze Slezska, kteří vnikali průsmykem žacléřským na Trutnovsko a nejhlouběji do Čech až k Nové Pace. Štikov dosud český poněmčili. Doba Josefa II. a jeho nástupců k tomu nemálo přispěla. Ale živel český zde nikdy nezanikl. Po roce 1781 dostal Štikov dědičný úřad rychtáře, podléhajícího přímo krajskému úřadu v Jičíně. Uvedenými rychtáři jsou Josef Wagner, Antonín Wagner a Gustav Groh. Nakonec došlo na přelomu 19. a 20. století k opětovnému přirozenému počeštění obce.“

    Nahlédl jsem také do berní ruly z roku 1653 kde je v obci Štikov uvedeno několik jmen veskrze českých, ale jméno Morx a ani jiné jemu podobné zde uvedeno není. Pouze dvakrát se v blízkém okolí objevilo podobné jméno, a to ve Velké Borovnici jakýsi Dobiáš Marx-kovář a v (?) Jan Marks-krejčí. Což ale neznamená, že by ve Štikově žádní Morxové nežili. Berní rula je pouze soupisem poddaných se vztahem k půdě, nenajdeme zde tedy podruhy či bezzemky. Proto například „malý domkař“, neboli majitel domku bez jakéhokoliv pozemku zde uveden nebude.

 

    Obec Borovnice (dříve Velká Borovnice) měla podobný vývoj jako Štikov, pouze k počeštění došlo později, zřejmě až po II.sv.válce. Byla zde také uvedena zajímavá informace o tom, že východní, menší díl obce (dnešní Borovnička) se dříve jmenoval Brenná, ježto patříval na rozdíl od zbylé časti obce k panství Štěpanice-Branná. Což by mohlo být možné pojítko s osobou Marie (Anny) Mikulkové, manželky Antonína (Jana) Morxe, která je uváděna z Branné č.60. Ale v matrikách pro obec Branná jsem však nikoho podobného jména nenašel. Na druhou stranu se v brannských matrikách poměrně často objevovalo jméno Marx a tedy opět možná souvislost s příchodem Němců z podkrkonoší a Slezska na novopacko a do Štikova.

 

    U obce Pecka se z mnoha informací zmíním pouze o třech. Například zde bylo uvedeno, že „…radnice byla několikrát přestavována. Tak např. za purkmistra Josefa Markse, jenž zemřel v r.1798.“ Také zde byla ofocena listina z roku 1799 „auřední osoby od milostivé vrchnosti stanovené a confirmované“, kde je mezi „Městskými výbornými“ uveden Josef Marx. A v článku o peckovském soudnictví je uvedeno, že byl „…Ondřej Marx řezník vidonický do arestu pojat 5.7.1741“, a to za koupi kradených krav. Připojen byl i jeho výslech z něhož však páni soudci asi příliš nezvěděli.

 

    Dále jsem již ve studiu této publikace nepokračoval, jelikož je zřejmé, že k poněmčení Štikova a některých jiných obcí nedošlo naráz, ale v průběhu několika desítek let po třicetileté válce, takže i jakýsi historický dokument, který by dokladoval kdo a kdy se do Štikova v té době nastěhoval, zřejmě neexistuje.
 

  Na závěr ještě několik zajímavostí:

    K 15.7.2009 bylo podle statistik ministerstva vnitra evidováno v České republice 9 mužů jména Morx, 8 Morks, 5 žen jména Morxová a 5 žen jména Morksová.  Naproti tomu osob se jménem např. Marks bylo evidováno 76 a Marx 187.

    Ve Spolkové republice Německo žije v současnosti dalších minimálně 6 našich příbuzných, užívajících jméno Morks.

 

Další zajímavou hypotézou je, že jméno Morch s nímž jsem se mnohokrát setkal nejenom při vyhledávání v matrikách, ale i například na konecchlumském hřbitově, by mohlo být jinou fonetickou verzí jména Morx, neboť například ve španělštině se „X“ čte jako „CH“.

 

    Na úplný závěr bych chtěl podotknout, že je zřejmé, že dílo je nehotové a že hotové ani nikdy být nemůže. Samozřejmě že jakákoliv nová fakta z historie naší rodiny budu pokud možno co nejrychleji doplňovat. Ale tak jako se povinné vedení matrik v našich zemích nařídilo poprvé v šestnáctém století, což znamená že hlouběji do historie našeho rodu se již nikdy nepodíváme, tak také čas se nedá zastavit a v našich rodinách se budou objevovat nová a nová jména. A zde je prostor pro každého, kdo by mohl a chtěl poskytnout jakékoliv upřesňující a doplňující informace, tak může kdykoliv psát na mou e-mailovou adresu.

Robert Morx