VANDR 2006

 

   Ve dnech 27.června až 1.srpna 2006 jsme spolu s Vojtou Králem a Honzou Kalinou vyrazili na tradiční vandr, tentokrát do Vojtou vymodlené oblasti okolí Hlinska. První den, ve čtvrtek odpoledne, jsme zahájili přesunem do Lipnice nad Sázavou, kde jsme strávili příjemný večer v restauraci U České Koruny“. A jako již tradičně, i zde jsme si pro nocleh vyhlédli místní fotbalové hřiště.

   Po ranní hygieně provedené na protějším hřbitově, jsme posnídali a vyrazili na prohlídku hradu. Hrad byl pěkný a v panujícím vedru bylo v chladných místnostech příjemně. Tedy do doby, než do nich vstoupil Honza. Obzvláště v komnatě s prevétem předvedl co v něm je J. Po prohlídce jsme vyrazili na nedaleký zatopený lom, kde jsme se krátce vykoupali, načež jsme popošli do Okrouhlice. Po obědě jsme zašli k jezu, kde Honza chvilku zachytal ryby (jeden malý okounek), Vojta spal na ostrůvku a já se jen tak cachtal. Vlakem jsme se pak přesunuli do Ždírce nad Doubravou, odkud jsme po večeři došli do campu u rybníka „Řeka“, kde jsme si před noclehem dali k poslechu živého country dua, nějakého toho Rebela.

   Ráno nás sice probudil lehčí deštík, leč alespoň jsme vyrazili zavčasu na další tůru. Naším dnešním cílem byl festival Studnice, konající se v příjemném přírodním amfiteátru na okraji Hlinska. A protože jsme se chystali mezi lidi, omyli jsme se ještě cestou v nádrži Hamr. Bigbeat byl prima, z kapel nás asi nejvíce zaujali brněnští Rhodian, jen pivo nás moc nepotěšilo, neboť to byl Rychtář. Tedy Vojtu to vlastně ani moc nevzrušovalo, poněvadž rumu měli dostatek. Bohužel pěkné počasí nevydrželo příliš dlouho, a tak s prvními významnějšími kapkami jsme se přesunuli pod střechu k výdejně alkoholu. Poněkud nás také překvapila „orientace“ několika, a ne málo děvčat, leč konec konců jsme tu byli za muzikou, tak co! Honza si pak již v průběhu produkce ustlal v koutku u plotu, což pro něho znamenalo, že jeho si pořadatelé nevšímali, ale nás na konci vyhnali ven z areálu. Ale pod stromama na jehličí to také nebylo špatné.

   Po ránu jsme to vzali skrz Hlinsko a v první otevřené hospodě jsme si dali, jak by řekli Angličané – brunch. Posléze jsme, po „přesné navigaci“ od jednoho místňáka, pokračovali dál až na nádraží, odkud jsme se chtěli dostat na Sečskou přehradu. Bohužel z Hlinska žádný kloudný spoj neexistoval, a tak jsme popojeli do Chrudimi, kde jsme očekávali o něco lepší nabídku. V jízdním řádu jsme si našli jediný autobus, který jede v neděli a jelikož jsme měli dostatek času, zašli jsme do jedné hospůdky. Tato návštěva měla jeden významný dopad. Zjistili jsme, že i Plzeň se dá zkazit!!! V supermarketu jsme pak nakoupili propriety na buřtguláš a jali jsme se vyčkávat autobusu. Naštěstí hned u nástupiště bydlel pán, mající jízdní řády v malíčku, který nás upozornil na fakt, že přes prázdniny bychom tu mohli čekat až do září. Naštěstí jsme brzy našli náhradu, takže jsme se přesunuli do Trhové Kamenice, kde nám byl doporučen blízký zatopený lom, sloužící již v dřívějších dobách jako tréninkový camp pro potápěče. A nemyslím, že budu příliš přehánět, když řeknu, že jsme našli asi jeden z nejlepších fleků, jaké jsme kdy na našich vandrech potkali. Koupání úžasné, voda čistá a osvěžující, místo na spaní a vaření dostačující a okolí nádherné. Jen přes den to tu asi bude někdy tak trochu jako na Václaváku. Gulášek nám Vojta připravil dobrej, jen si nějak nevšiml, že nás není šestnáct, takže jsme měli ještě snídani a oběd. No a ta noční obloha byla také jak na objednávku J

   Po ranní hygieně, spořádání zbytků a přečkání jedné slabší studené fronty, to vše proloženo rybařícím naháčem a debatou s dvěmi postaršími cyklistkami, vyrazili jsme, uklidíce po sobě veškeré zbytky, za dalšími krásami českých zemí. Mezizastávkou byl skanzen Veselý Kopec, při pondělku ovšem neotevřený. Další zajímavostí bylo údolí Doubravy, do něhož jsme se po přesunu vlakem dostali směrem od Bílku a pokračovali jsme dál směrem na Chotěboř. Ale to už se nad námi stahovaly mraky a neprošli jsme ani celým údolím, když se to na nás spustilo. A protože vyhlídky byly nerůžové, rozhodli jsme se letošní vandr ukončit. Bohužel jsouce v končinách, kde lišky dávají dobrou noc, nezbylo nám než zkoordinovat přesun domů s některou z našich děvčat a využít tedy jejich dobroty a bezmezné ochoty, takže před půlnocí pro nás přijela Lenka Benešová s přítelkyní Luckou Taubrovou. A hned při příjezdu jsme je upozornili, že bude lepší nechat okna otevřená. Jen jednou se je pokusily zavřít … J.

   Tož to byl zase jednou opravdu vydařený vandr, takže snad opět na přes rok bude o čem psát.

A zde je k nahlédnutí mapa našeho putování.

 

 

 

Zpět